Scrolluješ, scrolluješ, scrolluješ. A pak si uvědomíš, že už je půlnoc a ty sis chtěl/a jít lehnout před dvěma hodinami. Zní ti to povědomě?
Kamila Krejčí. Věnuji se tomu, jak si vybudovat zdravější vztah k obrazovkám a jak přestat žít v neustálém trysku školních nebo pracovních povinností. Nejde o to, že by technologie byly špatné. Jde o to, že nás někdy pohltí víc, než bychom chtěli.
Co mě zajímá:
Baví mě rozebírat, proč je tak těžké odložit telefon. Co za tím stojí. Jestli je to nuda, únava, zvyk, nebo potřeba se odreagovat od něčeho nepříjemného. A taky se ráda věnuji lidem, které drtí studijní nároky. Ten pocit, že nestačíš, že ostatní to zvládají líp, že se utápíš v úkolech.
Nejsem typ, který ti řekne "prostě si nastav časovač a buď disciplinovaný/á". To nefunguje. Spíš se budeme bavit o tom, co se děje pod povrchem, a najdeme přístup, který ti bude dávat smysl.
Hodně pracuji s tím, co tvé návyky vlastně říkají o tvých potřebách. Když pozdě v noci scrolluješ, možná nehledáš zábavu. Možná hledáš klid, únik, nebo pocit kontroly nad něčím v životě, kde se ti kontrola ztrácí. A tohle je přesně ta vrstva, do které se ráda s lidmi nořím.
Ptám se hodně otázek. Někdy nepříjemných. Ale vždycky s respektem a se snahou ti pomoct vidět věci z jiného úhlu. Občas tě překvapí, co všechno spolu odkryjeme, když se opravdu zastavíš a zamyslíš.
Pokud cítíš, že tě technologie nebo studijní tlak začínají řídit místo toho, abys řídil/a ty je, ozvi se. Nemusíš mít připravené odpovědi. Stačí chuť se nad tím zamyslet. Někdy je ten první krok nejtěžší, ale většina lidí po něm říká, že si přáli, aby ho udělali dřív.
Žádný spěch, žádné soudy. Prostě rozhovor, který ti může pomoct najít rovnováhu.